Tak stojí to tu za velký kulový, nebo ne? Další várka samomluvy

Občas mám pocit, že třicet je takovejch novejch osmnáct. Že až třicítka značí takovou tu opravdovou dospělost. No čeká mě za neurčitou chvilku a jsem na ni fakt zvědavá. Těším se na ten obrat, určitě se probudím a bude to….

Malostranské dvorky

Na začátku roku jsem se rozhodla, že prokážu snahu o nějakou socializaci s lidmi bez vlivů alkoholu. V tom zatím selhávám a moc mě to netrápí, protože mě to moc nebaví a nejde mi to. Občas s někým na chvilku někam…

Restart na horské dráze – den třetí až sedmý

Uběhlý týden bych mohla v rámci nastavené výzvy považovat za epický neúspěch. Zkazila jsem co se dalo. Jenomže už jsem poučená z minulosti a nehodlám si to pustit k tělu, jít se zahrabat a na všechno se vykašlat. Prostě si…

Restart – den druhý, aneb deset minut nekonečna

Dneska to bude kraťoučký. Původně jsem to zamýšlela jenom jako facebookový status, protože u článku hrozí, že se rozepíšu zase jednou moc. Nakonec jsem se ale rozhodla, že ho přece jenom budu chtít tady. Vážně uvažuji o přejití na týdenní…

Restart, den první – ještě jsem to nevzdala

V minulém článku jsem nezmínila, že se od restartovacích článků nedá čekat zrovna dechberoucí a strhující četba. Proto jsem na ně vytvořila vlastní škatulku a pokusím se s nimi moc neotravovat. Na Facebook je budu sdílet podle toho, jak moc…

Restart – den 0

Takhle to dál nejde. Páchám sebevraždu pomalým uhníváním ve vlastní skořápce a místo toho abych s tím něco dělala jenom kňourám a činnost odkládám na zítra. Už dlouhé měsíce. Přišel čas říct dost. Lehce inspirovaná pár lidmi z okolí a…

Rozbitá hračka

Od posledního příspěvku uplynuly krásné tři měsíce a já stojím stále na místě. Ne protože bych snad neměla o čem psát, ale tak nějak na to nemám. Jsou to všechno výmluvy? Jsem opravdu jenom zbytečný kus, který existuje jen proto,…

O druhém Whole30, pádech na hubu a paleo hamburgeru

Neúspěch. Cizímu se pošklebujeme a vlastnímu se snažíme vyhnout. Je to ošklivé slovo a ještě ošklivější realita běžného života. Setká se s ním každý a není na něm moc co rozebírat, kdo by o něm chtěl ještě číst? Poslední dobou…

Jedenáct procent

Jak ráda bych si namlouvala, že blog stagnuje, protože mám tolik jiných věcí na práci. Že stagnuje, protože usilovně pracuji na knize, cvičím jak zběsilá a všechny plány a naděje se mi plní jako na běžícím pásu. Realita je samozřejmě…

O tom, co jsem (ne)zvládla v minulém roce, a o tom, co zvládnu v příštím

Konec roku je přesně ten ideální čas, kdy se vrátit ke psaní. Ne, nezanevřela jsem na něj. V mém životě jsou ale momenty, kdy se i to vražení drátu do oka zdá lepší než jakákoliv činnost, která není bezprostředně nutná…