30 vzkazů mému 15letému já
Původně tenhle článek měl vlastně být něco úplně jiného. Znáte to. Takové ty super moudré rady typu: „30 věcí, co byste měli vědět před třicítkou.“ Nakonec z toho vznikl trochu osobní vzkaz mému minulému já. Musím říct, že jeho psaní…
Srpnové úlovky z mé pavučiny
Co všechno se urodilo v srpnu tak suprového, že se to zapletlo do mé pavučiny zájmů a do dnešního dne se to nevymotalo? Vlastně nic moc, ale těch pár věcí, co tu se mnou, uvízly stojí za to. Duolingo Tuhle…
O tom, co mě (ne)naučilo Whole30
Od konce mého prvního Whole30 jsou to skoro dva roky. Za tu dobu jsem ušla strašně dlouhou cestu, která vedla spíš z kopce než naopak. Z kvalitních stravovacích návyků mi nic moc nezůstalo a na váze se nepozorovaně začalo ukazovat…
Na volné noze
Na volné noze jsem chtěla být snad od malička. No dobře, možná trochu přeháním, mým dětským snem bylo stát se kosmonautkou, avšak přání dostat se na volnou nohu přišlo celkem záhy. Kde jinde člověk může získat tolik svobody a volnosti?…
O restartech, novoročních předsevzetích a o tom, jak jsem nad sebou zlomila hůl
Možná to tu občas vypadá, jako bych to vzdala a na chudáka bloga zapomněla, ale není tomu tak. V posledních měsících jsem přemýšlela o tom, jak to tu překopat tak, aby to tu mělo hlavu a patu a obsah se…
Malostranské dvorky
Na začátku roku jsem se rozhodla, že prokážu snahu o nějakou socializaci s lidmi bez vlivů alkoholu. V tom zatím selhávám a moc mě to netrápí, protože mě to moc nebaví a nejde mi to. Občas s někým na chvilku někam…
O druhém Whole30, pádech na hubu a paleo hamburgeru
Neúspěch. Cizímu se pošklebujeme a vlastnímu se snažíme vyhnout. Je to ošklivé slovo a ještě ošklivější realita běžného života. Setká se s ním každý a není na něm moc co rozebírat, kdo by o něm chtěl ještě číst? Poslední dobou…
Jedenáct procent
Jak ráda bych si namlouvala, že blog stagnuje, protože mám tolik jiných věcí na práci. Že stagnuje, protože usilovně pracuji na knize, cvičím jak zběsilá a všechny plány a naděje se mi plní jako na běžícím pásu. Realita je samozřejmě…
O tom, co jsem (ne)zvládla v minulém roce, a o tom, co zvládnu v příštím
Konec roku je přesně ten ideální čas, kdy se vrátit ke psaní. Ne, nezanevřela jsem na něj. V mém životě jsou ale momenty, kdy se i to vražení drátu do oka zdá lepší než jakákoliv činnost, která není bezprostředně nutná…
O zombících, kreativitě a jablečných koláčích
Minulý týden jsem psala trochu jinam článek o tom, jak jsem porazila svého vnitřního zombíka. Takovou tu obludu, co mě tahá zpátky ke starým a špatným zvykům. K nekonečnému mačkání F5 a čekání, až můj mozek nakrmí něčí aktualizace statusu…
