Na volné noze

Na volné noze jsem chtěla být snad od malička. No dobře, možná trochu přeháním, mým dětským snem bylo stát se kosmonautkou, avšak přání dostat se na volnou nohu přišlo celkem záhy.

Kde jinde člověk může získat tolik svobody a volnosti?

Iluze o tom, že by to snad mohlo být jednoduché, mi však byly už v počátcích cizí.

Dlouho jsem si sem tam trochu pachtila něco bokem během full-time práce, aniž bych si dělala naděje, že svého vysněného cíle kdy dosáhnu.

Opravdová samostatnost mi připadala hrozivá. Tak moc, že jsem ji stále odkládala a na volné noze se s trochou nadsázky ocitla tak nějak samovolně.

Má „origin story“

Vždycky mě potkávalo neuvěřitelné štěstí na zaměstnavatele. První mě do tajů online marketingu zasvětila SEO agentura Effectix.com, se kterou i dnes ráda spolupracuji a o pár let později jsem se usídlila na pozici linkbuildera v agentuře GetFound, na kterou mám stále spoustu super vzpomínek. Už v té době na mě však začalo doléhat zjištění, že zářná budoucnost linkbuildera v agentuře není nic pro mě. 

Přestože mé buňky nikdy nebyly zrovna obchodnické a představa komunikace s klientem mě upřímně děsila, stále více mě cosi nabádalo k tomu, abych se osamostatnila a konečně se plně vrhla na psaní.

O dalších pár měsíců později mi už volání srdce opravdu nedalo a já ho konečně poslechla.  A dnes se tak konečně blížím svému vysněnému já.

Na volné noze jsem stále začátečníkem. Práce mám tak akorát, abych tak tak vyšla, ale pocit spokojenosti zažívám víc než kdy dřív.

A proč to sem všechno píšu?

V posledním měsíci se v mém profesionálním životě odehrála jedna zásadní změna. Po roce odkladů se mi do spárů dostala kniha Roberta Vlacha

Na volné noze

Tuhle podnikatelskou bibli  mi mamka dala před více než rokem, protože už ji nebavilo poslouchat mé nekonečné mletí o tom, jak skvělé by bylo konečně kariéru volnonožce rozjet.

V prvotním nadšení jsem se na ni hned vrhla, ale nadšení opadlo a já ji odložila do knihovny „na někdy“.

Neodradilo mě jen tehdejší pohodlí ve stálém zaměstnání, ale také pár úvodních kapitol, ve kterých autor na můj vkus o podnikání mluvil příliš obecně a rozvláčně. Přestože i obecná část této šesti set stránkové bichle byla užitečná, mě osobně moc nenadchla.

Znovu mě její stránky přilákaly před měsícem a je to pár dnů, co jsem ji plná dojmů dočetla. Pokud už se na volné noze pohybujete nebo snad některé naše známé volnonožce sledujete, určitě už jste na tuto knihu chválu četli, a mě nezbývá, než se k ní přidat.

Know-how, které Robert Vlach prostřednictvím své knihy sdílí, je opravdu obsáhlé a začínajícím podnikatelům, které si jej vezmou za své, může ušetřit spoustu bolehlavů a trápení. Na šestistech stranách totiž nenechá žádnou nitku podnikání suchou.

Kniha sice není bez chybičky a na můj vkus je občas příliš upovídaná, přesto je pro každého začínajícío freelancera povinnou četbou.

Při četbě mimo jiné zjistíte, co je podnikatelská abeceda a proč se bez ní na volné noze nejde obejít a seznámíte se se spoustou aplikací a programů, které vám podnikání usnadní.

Kromě toho vás kniha uvede i do základů internetové bezpečnosti a nakládání s osobními údaji (je však staršího data a o GDPR se tak zmiňuje jen okrajově). Seznámí vás s několika různými formami propagace a s tím, jak si získat srdce klientů.

Ani peníze nejsou tabu

Kniha Na volné noze se ve velké míře věnuje také financím, které jsou pro většinu začínajících volnonožců velmi citlivým a bolestivým tématem. Kniha začínajícím podnikatelům nastiňuje rovnou několik možností a systémů, podle kterých mohou svou práci kvalitně nacenit, aniž by se podcenili, nebo naopak svou cenu hned v úvodu přestřelili.

Kniha upozorňuje také na to, jak předcházet problémům s neplatiči a jak nakládat s cash flow, abychom i na volné noze ustáli případnou finanční krizi.

Na volné noze začínajícího volnonožce citlivě upozorňuje na všechny problémy, které by v jeho kariéře mohly nastat a nastiňuje způsoby, jak jim předcházet, nebo se s nimi zavčasu vyrovnat. V knihovničkách začínajících podnikatelů, ať už začínají v oboru marketingu či třeba truhlářství, by rozhodně neměla chybět.

P.S.: Ne, ta první fotka není moje, takovej pořádek vážně nemám. A Maca už taky ne. 🙂
P.S. 2: Ta druhá jo, slibuju, že na tom svém focení jednou trochu zapracuju. 🙂