Svitky z Londýnského mostu

Tahle kniha mi doma leží už od předloňského Coniáše, aniž by ve mně vzbudila nějakou větší touhu ji číst. Nakonec jsem po ní sáhla ve chvíli, kdy už nebylo moc na výběr. A dobře jsem udělala.

Svitky z Londýnského mostu je sbírka několika fantasy povídek sjednocených hlavní linkou a skvělými postavami. Prvních pár stránek je trochu pomalejších, ale hned jak se společně s hlavní postavou ocitneme v Londýně, začne skvělá a zábavná akce, která se zastaví až na poslední stránce.

Ze začátku jsem měla pocit, že jde spíše o historickou detektivku, v níž jsou fantasy prvky v podobě duchů a sťatých, přesto však mluvících hlav, celkem nadbytečné, ale fantastika brzy začíná v příbězích hrát důležitou roli. To však atmosféře téměř reálného Londýna nic neubírá.

Je to vášní Jany Šouflové pro Londýn a dobu příběhů – historická věrnost mostu a celého města je opravdu vysoká, přestože některé věci autorka upravila tak, aby text lépe odsýpal a přiblížila nám ho. Konec knihy se věnuje historickým reáliím popisovaných v knize, a že jich není málo.

Chvílemi jsem při čtení zapomínala, v jaké době se děj odehrává, ale pak pokaždé přišla scéna, která středověk tvrdě připomněla.

Historické reálie v knize nejsou zastoupeny pouze ve věrně popsané podobě města. Mnohé postavy, jež se v knize objevují, ve středověkém Londýně opravdu žily a spousta z příhod v knize zmíněných se opravdu odehrála.
Rozhodně se tak nejedná o to typické fantasy, z něhož už se mi předem nudou ježí vlasy.

Nejlepší povídka spojující fantastiku se skutečnými událostmi asi nejvíce je Případ ohnivého salamandra, popisující jistou dramatickou událost, která se na mostě odehrála v roce 1136.

Pokud vás jenom trochu baví ponurá atmosféra středověkého Londýna a zajímají vás střípky jeho historie zabalené do čtivé fantasy, rozhodně vám mohu Svitky z Londýnského mostu doporučit. Postavy konstábla i koronera mi dost přirostly k srdci a doufám, že se s nimi brzy setkám.

*Odkaz je čistě ze sympatií ke Strakám na vrbě a nic z něj nemám! 😉